Dnes je úterý, 28.9. 2021 (státní svátek: sv. Václav)
co bylo

Tyto stránky jsou zastaralé, prosím přejděte na nové kliknutím SEM.

Školka ve Znojmě

„Hm, kde je?Už dávno tady měla být“
„Hele, čtyřicet pětka. V té by měla sedět...A nesedí“ Partička čtyř lidí ze židenické mládeže čeká na Staré osadě. Po chvíli se blíží očekávání Aneta. Zvedáme tedy batohy a jdeme na 84.

Po příjezdu na autobusové nádraží Noemi poznamenala změnu cílu. MAKARSKÁ byla náš sen, ale návrat do reality se honosil tónem TŮTŮT. Netrpělivý řidič znojemského autobusu byl tak nedočkavý, že skřípl našeho drahého Jirku do dveří...“Au“.

Po příjezdu do Znojma jsme se zapsali, zaplatili a sedli si do modlitebny na jídlo. Tentokrát se SOM poučil z minulé školky v Rovečném-přivezli dataprojektor s texty písní-chválíme. Kamil přednesl svůj impulz, nad kterým přemýšlel cestou. Po něm následovali toulky mládežnickou minulostí čtyř pamětníků. Promítaly se fotky z dřívějších školek. A my jsme spatřili za mlada našeho pana faráře Pavla Kašpara i čestného člena sboru Ondřeje Slámu. Následující film, který nám byl puštěn o Jozuem a Jerichu nás pobavil.

Po programu jsme vyrazili směr gymnasium, kde jsme měli být ubytovaní. Jenomže místní pan ředitel dal špatný klíč paní farářce, takže jsme odcházeli zpět na faru, přičemž jsme se alespoň 3x vrátili, abychom zjistili, že klíče pořád nejsou. Spali jsme tedy na faře a někteří jedinci spali v čajovně, která končila pozdě v noci.

Po snídani přišel ranní impulz otce Lukáše, který začínal den s Mallborkama. Jeho myšlenky nás velice zajímaly. Pak přišel na řadu pan Jan Keřkovský s Nadějí v proměnách života. Do následujícího programu nás uvedl přijitý bezdomovec a moudře pravil:„Začíná hra o Bulu znojemskou“ a pak rozdal mapy. Ve skupinkách jsme se vydali po Znojmě. Dostali jsme relikvie(např. kus klacku z Ježíšova kříže, kámen z Radniční věže, šeřík a znojemské okurky.

Po obědě se fotbalisti odebrali k fotbalovému hřišti.Pan ředitel opět nezklamal a špatně zamluvené hřiště nás přinutilo jít hrát do nedalekého parku, kde Aneta “zranila“ Noemi a Julču, které (na rozdíl od Nomi) netekla krev z nosu. Po zastavení krvácení se veškeré unavené přítomenstvo odpotácelo na modlitební ztišení, kde jsme se pod Laďovým vedením modlili.

V 18:00 následoval koncert vážné hudby, kde vystupovali Ondřej Maňák, Klárka a Anička Přikrylovi... Pak přišla řada na tvrdou rockovou kapelu WAITING FOR CELEBRATION. Opět byla večer otevřená čajovna, kde se zpívalo a pilo(čaj).

V neděli ráno nás místo příjemných, na srdce hřejivých slunečních paprsků probudila Laďova trumpeta. Po snídani a nedělních bohoslužbách jsme se láskyplně rozloučili za zpěvu: Dál přece nejdeme sami... Po sytém obědu se přítomní dobalili a rozjeli jsme se do svých domovů( my do Brna).

Děkujeme SOMU, že nám dal možnost se opět sejít v krásném Znojmě a těšíme se na příští setkání.

Anette, Noisy a Julča