Dnes je úterý, 28.9. 2021 (státní svátek: sv. Václav)
co bylo

Tyto stránky jsou zastaralé, prosím přejděte na nové kliknutím SEM.

Jarní školka v Nikolčicích

Jak bylo

Bylo páteční prosluněné odpoledne, dalo by se říci ničím neobvyklé. Jenže autobus, přeplněný mladými lidmi, putující po trase Brno - Nikolčice hlasitě oznamoval do krajiny, že se chystá něco velkého. A nelhlal. Vyzbrojeni spacáky, karimatkami a hlavně dobrou náladou stanuly naše končetiny na půdě nikolčické...

Školka s názvem "...aneb o hudbě..." začala tradičním hledáním obejktu, který se nám měl stát pro následující dny jakýmsi výchozím bodem a základnou. Díky mapce v programu by to mělo být snadné a ačkoliv nás nápis Night Club před kulturním domem zmátl, našli se odvážlivci, kteří se nebáli vstoupit a potvrdit příchozí skupině, že cíl naší cesty jest úspěšně zdolán. Po výměně školkovného za modrý pásek, který zdobil (a některé možná ještě stále zdobí) naše zápěstí jsme vpluli do útrob kulturního domu, kde již byl hlouček lidí dopravivších se kolmo, pěšmo a kdoví jak ještě. Program započal Vít Vykoukal svým impulzem, který byl ohraničen zazpíváním několika písní, po impulzu nastala chvíle vtipné inteligentní zábavy v podobě vtipných inteligentních zábavných her :) Po zdánlivě bezduchém přecházení místností z jednoho konce na druhý při němž jsme se dozvělěli, kdo má rád smažený sýr, lety balonem, že Lukáš Maňák netřídí odpad, případně kdo by se chtěl stát prezidentem ČR, jsme se rozdělili do několika skupin a v těchto jsme bojovali v disciplínách typu Riskuj, Videostop, šlapání balónků... O zábavu nebyla nouze a toto zápolení bylo korunováno rozdáním cen, diplomů a srdečnými (aspoň doufám) gratulacemi. Posléze jsme se zúčastnili volby filmu který nás měl toho večera kulturně a hudebně obohatit, v druhém kole volby se jím stal muzikál Vlasy miloše Formana z roku 1979. O tom, že se jedná o kvalitní počin nebylo pochyb a shlédnutí filmu mě o tom jen utvrdilo ač hlediště nebylo zdaleka zaplněné neb někteří dali přednost zábavám z jiného soudku. Po kině jsme se rozěšli do všech nikolčických koutů ať už do lokálů, na romantickou večerní procházku případně jen na pokec s přáteli před kulturákem. Ale i ti nejvytrvalejší nakonec našli cestu do svých (ale nekontroloval jsem to) spacáků.

Budíček obstaralo cinkání zvonků a nádobí v dobu, kdy se hodinové ručičky pohybovaly někde kolem půl osmé SELČ. To již pilné kuchařky připravovaly stoly na nápor hladových mládežníků. A nutno podotknout, připravovaly je vskutku dobře. Impulzem nás uvedl do nového dne Ivo David, posléze jsme písničkami vyplnili čekání na Štěpána Hájka. Hosta, jenž nás ve své poutavé přednášce okořeněné zpěvem, hrou na kytaru, housle a trumpetu (bo jak se ta plechová věc vlastně jmenuje) provedl dobami, kdy byly evangelické zpěvníky ještě na houbách, v plenkách a posléze už se konečně batolily po poličkách našich kostelů, kde je můžeme vídat v obměněných formách dodnes. Po přednášce jsme se rozdělili na třetiny a každá tato třetina přetextovala v rámci svých tvůrčích schopností jednu z notoricky známých písní ze Svítáku. Myslím, že za texty vzniknuvší v šibeničním termínu 30minut vč. DPH se nemusíme stydět (viz. níže) :) Za jejich následný přednes snad také ne. Následoval čas, kde nám bylo umožněno náš tvůrčí um rozvinouti ještě více. Workšop se tentokráte skládal z diskuzní skupiny, výtvarné, hudební, taneční a originálními hrátkami s tužkou. K mému zděšení tentokráte nebyl zařazen fotoromán, kterého jsem se vždy poctivě i přes moji nefotogeničnost zúčastňoval na každé školce. Výsledky bylo možno shlédnouti ještě téhož večera s vyjímkou hudební skupiny, která si svoje zlato v hrdle schovávala až na nedělní bohoslužby. Po dílnách přijížděla po kouskách divadelní skupina Abakuk z Čáslavi, takticky měli svůj příjezd dokonale naplánovaný neboť ve vzduchu již bylo možno ucítít pronikavou vůni kuřat určených k obědu. O tom, že neudělali chybu nebylo pochyb a ze spokojených výrazů všech strávníků to bylo znát. Po částečném vytrávení nastal čas na víceméně pohybové aktivity, na pořadu dne bylo frisbee, volejbal, fotbal případně procházka po okolí. Mému srdci nejvíce přirostlo běhání za kulatým nesmyslem, které podobně jako hudba dokáže spřátelit rozhádané národy. Spocení, zničení ale spokojení z dobré hry jsme zaveleli k návratu do kulturního domu, kde se již připravovalo divadelní představení Buď sám sebou již zmíněné skupiny z Čáslavi. Patří jim obrovský dík za to, že vážili tak dalekou cestu aby nás kulturně obohatili. Hodnocení si každý z nás nese v sobě, ačkoliv jsem představení neshlédnul, věřím, že předčilo včechna očekávání a byla to qalitní podívaná. Stoly se mezitím stále prohýbaly pod kilogramy buchet (asi už jste pochopili, že sem labužník ;) ) které v okamžiku vystřídala párková večeře. Zkrátka potravinářské organizaci nelze nic vytknout a hladem jsme zcela určitě netrpěli, skláním se až k nohám. Po večeři bylo možno shlédnout výsledky dílen (vysoce poutavá podívaná) a pomalu se připravoval koncert, na který se jistě všichni těšili (a jestli ne, tak já sem se těšil za všechny). Koríszi to rozjeli ve velkém stylu a tady musím zapnout caps lock, protože TO BYLO NEHORÁZNĚ SUPÉÉR. Možná je to tím, že Korísze znám, možná tím, že pro mě není žádná hudba dost tvrdá, ale lepší výběr organizátoři zvolit nemohli. Za koncert dávám 12 z 10ti. A taky patří dík našim hokejistům, že nepostoupily do vyřazovacích bojů, protože volba mezi tímhle nabušeným koncertem a nervydrásajícím utkáním o postup do finále by byla pro všechny zcela jistě velmi obtížná. Buďme tedy rádi, že to dopadlo, jak to dopadlo a my jsme si mohli vychutnat plnými doušky bezesporu kvalitní hudbu ve výborné atmosféře. Noc pomalu vrcholila a vše probíhalo takřka ve stejném duchu jako noc předchozí tzn. hospoda, procházky, pokec... Sobotní den byl dle mého názoru bezchybný a velký dík patří všem, kteří se na něm podíleli.

Nedělní ráno otevřela snídaně (opět qalitní, jak jinak..) a rychlý přesun do kostela. Bohoslužby nastartoval zpěv těch, kteří dokonale ovládají své hlasy a přetavili v lahodící tóny to, co v sobotu pracně nacvičili. Věčně usměvavý Dan Freitinger po té odvedl standartně kvalitní bohoslužbu spojenou s vysluhováním VP. Po kostele nastalo loučení v tradičním kruhu tradiční písní a pomalý přesun zpět na základnu, kde proběhl úklid a oběd (zase pochvala ;) ) Mezitím naše řady řídly pod taktovkou objímání a podávání rukou. Poslední posádka lodi "školka" se odebrala na autobus, který z důvodů, které se ani my, ani přeqapení místní obyvatelé nedozvíme, nedorazil. Takže dlouhý výšlap do kopce byl korunován naším návratem na námestí a odjezdem pozdějším spojem... Aspoň jsme si ještě malinko prodloužili pobyt v malebném prostředí se svými blízkými a v čase 14:30 jsme opustili nikolčickou půdu nadobro.

Nikolčická školka byla velmi obohacující, organizačně zvládnutá na jedničku s hvězdičkou. Téma bylo vybráno velmi dobře a lokalita jakbysmet. O stravování již několik zmínek bylo :) Podtrženo sečteno, na mojí školkové hitparádě se mění první místo, tenhle víkend ve mě hodně zanechal (a teď není řeč o jídle). Jsem rád za poznání nových lidí, rozšíření obzorů v hlubokých hudebních vodách a tak vůbec :) Nechť jsou následují školky stejně kvalitní jako tahle aby se nás sjíždělo (vy víte jak to myslím) co nejvíc. Je vidět, že generační obměna mládeže je v plném proudu a mladá krev dodává školkám nový, svěží vítr... To je asi tak zhruba všechno, svoje komentáře a pocity ze školky můžete zanechat v diskuzi na těchle stránkách.

To je asi všechno, ať Vás hřejí vzpomínky a v Břeclavi se snad zase všichni sejdeme.

Jakub "Fred" Karásek

Písně zpívejte a pište

...aneb co se během přednášky Štěpána Hájka napsalo:

Píseň v nemoci (melodie písně Odpusť / Svítá 233)

  1. Nemoc mne pane zaskočila,
    nemoc, ta se mnou zatočí.
    |:Kde síla, co by uzdravila,
    abych zdráv znovu vyskočil?:|

  2. Lékaři léčí plíce, uši,
    lékaři všechno vyléčí.
    |:Kdo vyléčí mou smutnou duši,
    kdo v smrti, strachu potěší?:|

  3. V tobě je pane naše síla,
    když tělo chřadne, slábne, mře.
    |:Tebe vyhlíží naše víra,
    ty žalář smrti otevřeš.:|

Akce (melodie písně Krásná je modrá obloha / EZ 178)

  1. Dřív, než se akce rozjede,
    rozlij svou víru v nás.
    Lépe se všechno povede
    a všechno půjde snáz.

  2. Když přátelé jsou pospolu,
    smíchu je všude dost,
    kdožkoliv se k nám připojí,
    vítán je každý host.

  3. Pak přichází čas loučení,
    smutek ze srdcí smaž.
    Ve víře se zas sejdeme,
    buď s námi, Pane náš.

Prosba za sbor (melodie písně Prosba / Svítá 278)

  1. Přijď již, přijď ke všem starým lidem,
    dej jim jistotu.
    Přijď již, přijď také do staršovstva,
    ať maj ochotu.

  2. Ref: Tebe celý kostel chválí každou neděli,
    mladý, starý, zlý i dobrý ať má naději

  3. Dej ať naše počty rostou geometricky,
    faráři ať vydělávaj astronomicky.
    Ref.

  4. Dej ať to všechny děti baví u nás v kostele.
    Náš zpěv ať vyláká je ráno z postele.
    Ref.